Sektor střed: A S sever: L H E západ: U K P jih: C J B východ: M Z T

Bližší informace ... zde ...

Ve třetím dílu Minipříručky domobrance nás David Buchtela (velitel Republikové rady ZemSké domobrany), seznámí se zásadami a výběrem vhodného nože a sekery jako základních nástrojů (i obraných prostředků) domobrance.

NŮŽ

NŮŽ je v krizové situaci nepostradatelnou pomůckou a neměl by chybět v základní výbavě žádného domobrance. Nože jsou však nebezpečné a lze je použít jako zbraň. Nikdy by se proto neměly vytahovat za napjatých nebo podivných okolností, zvláště pokud si nejste dostatečně jistý, že dokážete nůž použít jako zbraň (velmi snadno se může stát zbraní v rukou protivníka).

Nůž je natolik důležitou součástí vybavení domobrance (v nouzi bude vaším věrným pomocníkem a přítelem), že by se rozhodně neměla zanedbat fáze výběru vhodného nože a především následná péče o něj.

První krok při výběru nože je rozhodnutí, zda si pořídit skládací nůž nebo nůž s pevnou rukojetí. Skládací nůž s více čepelemi (a případně dalšími nástroji) je užitečnou pomůckou, v malém provedení jistě vhodnou do KPZ, ale pokud máte pouze jeden nůž, je vhodnější nůž s pevnou rukojetí. V krizové situaci budete potřebovat nějaký silnější, účinnější a pohodlnější nůž, který se dá použít jak k ořezávání stromů, tak ke stahování zvířecí kůže nebo krájení masa a zeleniny. Některé nože mají v rukojeti zabudovaný kompas nebo otvor pro uložení malé KPZ. Tyto zdánlivé výhody budou ale k ničemu, pokud se dutá rukojeť zlomí nebo se kompas při řezání stromů rozbije.

 

 

Vhodným nožem je takový, který má dostatečně dlouhou čepel (cca 15-20 cm) s jedním hřbetem vybroušeným do břitu a na druhém hřbetu s pilkou. Pilka se dá použít k přeřezání provazu nebo jako nouzové křesadlo. Rukojeť by měla být tvořena jedním kusem zaobleného dřeva (případně pevného plastu), kterým prochází hrot nože a je zachycena na jeho konci. Když se rukojeť rozlomí, lze obnažený hrot nože obalit kusem látky nebo provázkem.

Pochva na nůž musí mít bezpečné upínadlo a poutko na přichycení na opasek. Hlavici rukojeti můžeme k pochvě přivázat tenkým kulatým řemínkem, aby nůž při běhu nevyskočil a nezranil nás. Spodek pochvy lze vyložit tenkým plechem, aby nůž neprořízl špičku pochvy a neporanil nás např. při náhodném pádu. Otevřený nůž v pochvě nenosíme na boku blízko slabin, ale blíže k zádům, tam nemůže ublížit.

 

JSTE TAK OSTŘÍ, JAK OSTRÝ JE VÁŠ NŮŽ

Nůž lze nabrousit jakýmkoliv pískovcem, nejvhodnějším je šedý jílovitý pískovec. Vhodný je také křemen, který se ale obtížně v přírodě hledá. Šikovný je oboustranný brousek, který má jednu stranu hrubou a druhou hladkou. Ideální je nosit brousek společně s nožem v kapse pochvy. Nejprve se pomocí hrubší strany odstraní nerovnosti a pak se hladkou stranou nabrousí jemné ostří.

Při broušení nože držte rukojeť v pravé ruce a konečky prstů levé ruky stejnoměrně tlačte na čepel. Pohybujte nožem krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček – důležité je udržet stálý úhel. Netáhněte čepel směrem k sobě pod příliš velkým tlakem, mohlo by to vytvořit nerovnosti. Při broušení čepele z druhé strany pohybujte nožem proti směru hodinových ručiček. Brusný kámen musí být mokrý.

Při následné péči o nůž, kromě jeho broušení, dodržujte následující zásady:

1. Nůž udržujte stále ostrý, aby byl kdykoliv použitelný. Čím je nůž ostřejší, tím je bezpečnější. Jedině ostrý nůž proniká do materiálu požadovaným směrem a lze ho plně kontrolovat.

2. Nůž udržujte čistý a v suchu. Nůž nesnáší vlhko, prach, písek ani bláto, neodkládejte ho proto na zem, ani doma ani v přírodě. Zašpiněnou čepel ihned otřete a vyčistěte všechny součásti nože.

3. Nůž neházejte mezi stromy ani nezapichujte do země.

4. Pokud nůž nějaký čas nehodláte použít, naolejujte ho a uchovávejte v pochvě.

5. Chraňte nůž před ohněm a žárem. Vyhřátí mění zakalení ocele a změkčí ji. Pozor, pokud na nůž napíchnete opékaný špekáček, nůž se tím zničí (změkne)!

6. Nůž neumí krájet plech, otvírat konzervy, řezat dráty, vytahovat hřebíky nebo otvírat bedny a nehradí šroubovák.

7. Noste nůž a podávejte druhému špičkou k zemi a ostřím od těla. Od těla také všechno řešte a krájejte.

8. Do hřbetu nože netlučte kladivem ani obrácenou sekerou.

9. Nespouštějte nůž z očí. Procházíte-li nepřehlednou oblastí, zvykněte si kontrolovat, zda svůj nůž stále máte.

 

SEKERA

SEKERA v historii umožnila osídlení pustin i stavbu lodí, je základním symbolem civilizace. Nelze se proto divit, že sekera by měla být, společně s nožem, nedílnou součástí vybavení domobrance. Podobně jako při výběru nože, je třeba věnovat pozornost i výběru vhodné sekery a dodržování zásad manipulace s ní.

Správná sekera má hlavu s hmotností cca 57 dkg, s délkou ostří cca 12 cm, umístěnou na pružném, prohnutém dřevěném topůrku a zajištěnou klínkem. Některé sekery mohou mít i kovovou rukojeť s příležitostní pilkou.

Při manipulaci se sekerou dodržujte následující zásady:

1. Noste sekeru v plátěném, plastovém nebo koženém pouzdře na opasku nebo v batohu, chraňte tím břit ostří.

2. Když sekeru přenášíte nebo někomu podáváte, držte ji za topůrko, pod hlavou a ostřím k zemi.

3. Sekera není kladivo ani páčidlo, nesmí narazit na hřebík ani na kámen.

4. Sekera musí mít čistou, suchou, správně nabroušenou a pevně nasazenou hlavu (zajištěnou klínem), která při práci nemůže odletět.

5. Sekeru nepokládejte na zem, ani doma, ani v přírodě. Sekera patří na stůl, na stěnu a nejlépe jí je zaseknuté v dřevěném špalku.

6. Sekeru při práci řídí vaše oči, veďte ji dobře a bezpečně. Rozmyslete si, co má sekera udělat a kam dopadnout. Když sekáte křoviny, ohněte tlustší pruty a kmínky, aby se sekera nesvezla po kůře na vaši nohu.

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Při přípravě této části Minipříručky byly využity následující zdroje:

1. WISEMAN, J.: SAS Příručka jak přežít. Ed. Svojtka&Co.. Praha 2004. Dotisk 1.vyd.. ISBN 80-7237-280-7.

2. ELSTNER, F. A.: Zálesácká kuchyně. Ed. NAŠE VOJSKO s.r.o.. Praha 2006. ISBN 80-206-0840-0.

3. MILITARY RANGE s.r.o.: Army shop MILITARY RANGE s.r.o. [online]. [Cit. 28.5.2016]. Dostupné z: http://www.militarysklad.cz.